Mikrosvět našeho těla

Jste zastánci toho, že co nevidíte, v to nevěříte? Možná máte pravdu, ale rozhodně můžete zahodit vaše domněnky o mikroorganismech. Mikrosvět je všude kolem nás. A z názvu by mohl nejeden člověk nabýt dojmu, že tyto mikroskopické organismy žijí nezávisle na našem těle. Opak je však pravdou. Jeden bez druhého se neobejdeme a tato vzájemná spolupráce je dokonalou harmonií symbiotické spolupráce. Řeč je o mikrobiomu - neviditelném světě našich střev a jeho smyslném propojení s lidským mozkem. Trápí tě tvoje špatné nálady? Nejde ti zhubnout? Víme, kde je problém!


Předtím, než uhodíme hřebíček na hlavičku a vypátráme původce tvých fyzických nebo psychických trablí, pojďme se nejprve podívat na trochu vědy. Určitě jste už někdy slyšeli rčení: Jste to, co jíte! . A na základě vědeckých poznatků již víme, že složení naší stravy má opravdu zásadní vliv na prostředí v našich střevech, na rozmanitost střevních mikroorganismů a zásadně ovlivňuje naše celkové zdraví. Kdo však neslyšel o pojmu mikrobiota nebo mikrobiom, tak zpozorněte. Možná proto se vám nedaří zhubnout nebo podléháte častěji pocitům smutku nebo deprese.


Ze světa mikro-terminologie


Abychom se neztratili v populárních mikro – termínech, nejprve si vysvětlíme, co znamenají. Jako mikrobiotu si můžete představit jeden unikátní ekosystém mikroorganismů. Konkrétně střevní mikrobiota představuje více než 1000 různých druhů. Pokud byste se rozhodli zvážit hmotnost tohoto neuvěřitelného ekosystému, tak zjistíte, že tvoří přibližně 1,5 kg z vaší celkové tělesné hmotnosti. Mikrobiom pak představuje veškerou genetickou informaci (neboli genom), kterou jsou tyto mikroorganismy vybaveny. Lidská DNA je tvořena přibližně 20 tisíci geny. Avšak genom střevní mikrobioty je asi 150krát větší. Není tedy žádným tajemstvím, že nejen naše zdraví, ale také chování nebo nálada, jsou odrazem toho, jaké střevní mikro-kamarády vlastníme.


Lidské tělo se v průběhu evoluce stalo schránkou pro nepředstavitelné množství mikroorganismů. Pokud si trochu zafilozofujeme, tak nás může napadnout otázka, zda jsou tady mikroorganismy pro nás nebo my pro ně. Avšak v ideálním případě se jedná o symbiotický vztah výhodný pro obě strany. Dá se říct, že čím větší diverzita mikrobů, tím lépe. V průběhu života se skladba mikroorganismů v našem střevě dynamicky obměňuje. Mezi faktory ovlivňující složení mikrobiomu patří kromě našich stravovacích návyků také věk, genetika, způsob porodu, způsob výživy v kojeneckém věku, léky, kouření, pohyb, ale také- člověče div se - zeměpisná poloha.


Náš organismus pak charakterizuje tzv. homeostáza, neboli stálost vnitřního prostředí. Jednoduše to znamená, že i tělo se snaží dosáhnout vnitřního balance. A není tomu jinak i u výběru mikroorganismů. V našich střevech najdeme bakterie, plísně, ale také parazity a viry. Zdravé střevo tvořené širokým spektrem mikroorganismů poskytuje ochrannou funkci, správně vstřebává živiny, je zdrojem vitaminů a je významně zodpovědné za imunitní reakce. Narušení tohoto balance vede k mikro-válce. Tělu neprospěšné nebo škodlivé bakterie mají v rámci tohoto boje velice často konkurenční výhodu v podobě různých genetických zbraní. V závěru tak střevo osídlí mikroorganismy narušující přirozenou mikroflóru, což narušuje zejména schopnost vstřebávat. Zásadní odchylky ve složení mikrobiomu střev jsou spojovány s metabolickými a zánětlivými onemocněními, jako je syndrom dráždivého tračníku, zánětlivá střevní onemocnění, diabetes 2.typu, ateroskleróza nebo třeba obezita. Novější výzkumy však potvrzují zmíněné přísloví - Jste to co jíte! Mezi mozkem a střevem probíhá oboustranná komunikace, jedná se o tzv. osu střevo-mozek (gut-brain axis). Mikrobiom tak není zodpovědný pouze za metabolické či zánětlivé onemocnění střev, ale má také prokázaný vliv na autizmus, deprese, schizofrenii, stres a úzkosti.



Mechanismus našich mikro-kamarádů


Jeden ze základních hormonů, který má vliv na správnou funkci zažívacího traktu je serotonin, někdy také označován za hormon štěstí. Není proto divu, že se nám dostaví špatná nálada, když máme zrovna hlad. Tělo si akutně žádá o tento hormon. Tvorba serotoninu je podmíněna přísunu aminokyseliny, které si tělo samo nedokáže nasyntetizovat - tryptofanu. Metabolická dráha této aminokyseliny je produktem dalších tělu prospěšných látek, jako jsou melatonin – spánkový hormon a vitamín B3 (niacin) – zodpovědný za správnou funkci nervového systému. Zmíněná střevní mikrobiota je zodpovědná za 90 % vzniklého serotoninu a uplatňuje se tak v těchto složitých metabolických drahách, na jejíž konci jsme šťastní od ucha k uchu. Ještě aby ne, když jsme si vychutnali výborný burger a doplnili dávky serotoninu. Následně se dostaví pocit únavy po jídle. Všichni ten pocit bezmoci známe. Nejenže se přesouvá krev do žaludku pro následné trávení, ale také vzniká zmíněný melatonin..Je tedy čas si dát dvacet....



Jak vyzrát nad mikroby?


Důležitou otázkou je, jak zatočit s celým mikrobiomem? Skvělou zprávou je, že větší část negativních vlivů je možné regulovat v každodenních situacích. Náš mikrobiom utváří vše, co jíme, co pijeme nebo jak moc a kvalitně spíme. Tohle jsou oblasti, s kterými se dá v celku dobře pracovat a lze tedy pocítit velké změny. Všechno začíná u správné stravy. Zásadní je se vyhýbat zejména vysoce zpracovaným potravinám, pokrmům s vysokým obsahem nasycených tuků, barviv a umělých sladidel. Na co se tedy zaměřit? Vyvážená, přirozená strava velice příznivě ovlivní mikrobiom, protože vytváří vhodné prostředí pro život přátelských mikrobů a tím tak napomáhá předcházet rozvoji onemocnění. Velkou problematikou 21. století je také oblíbené nadužívání antibiotik. Pamatujete, jak jsme zmiňovali válku mezi neprospěšnými a přirozenými bakteriemi na začátku tohoto článku. Tak teď se představte, že do války vstoupí třetí strana, která použije atomovou bombu. Přesně tak působí antibiotika. Pravdou je, že se bez antibiotik u mnoha onemocnění neobejdeme. Bohužel se však smazává hranice mezi prospěšnou, cílenou léčbou a léčbou iracionální.


Být mikro je trendy


Fakt je ten, že není náhodou, proč se stává mikrobiom v posledních letech velkým trendem. Nové a nové studie naznačují, že úpravou bakteriálního složení střev pomocí stravy lze cíleně změnit zastoupení vlastní mikroflóry, která může vést nejen v efektivnější ztrátu hmotnosti, ale také ke změnám psychiky a tedy k zlepšení celkového zdravotního stavu. Rozsah mikroskopického světa je tak obrovský a rozmanitý, že se na jeho vliv na lidské tělo zaměříme i do budoucna.


Mezitím se nezapomeňte starat o své mikroskopické přátele, protože i oni se budou starat o vás.






69 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše